Tak nový rok jsem v Joškar oslavil půlnoční večeří a následným objížděním kamarádů s kamarády autem. Za střízliva, pochopitelně.
V Rusku je zvyk, že dárky na nový rok přináší Děd mráz a jeho pomocnice (říká se dcera???) Sněhurečka. Děti si musí stoupnout na židlí a říct nějakou básničku nebo písničku. Když přišli ke mě tak jsem to nechápal, ale zazpíval jsem jim "Prší, prší.." a dostal vlastnoručně vyrobený 30 cm vysoký vánoční stromeček.
Pak jsme vyrazili na objížďku známých a navštívili celkem 3 byty a vrátili se ráno. Sranda byla v posledním kdy jsem byl převlečen za Dědu mráze a nic netušící slavící v bytě vůbec netušili kdo jsem, proč tam jsem a proč mám tak divný přízvuk a když se dozvěděli, že jsem Děd mráz z Čech tak chápali ještě méně.
Mají zde taky 14 dní od nového roku párty na náměstí Lenina. S ledovými a sněhovými sochami a muzikou každý večer a taky vánočním stromečkem. Když jsme tam byli, tak jsem si bohužel zapomněl foťák.
Veřejné fotky zde: http://www.facebook.com/album.php?aid=103497&id=1178542493&l=6158c3edcf
Při pobytu v Joškar jsme ještě navštívili saunu a divadlo, prostě pohoda. Potom jsem se vypravil autobusem zpět, zase nádherných 7 hodin v busech a po návratu do NN mě čekala hned 4 hodinová cesta do Diveeva. Je to malá vesnice s velkým klášterem. Klášter je poutním místem ze dvou důvodů. Kvůli svatému Serafimovi a je tu také svatý pramen (údajně opravdu hodně zdraví prospěšný i z hlediska vědeckého, protože obsahuje mnoho stříbra). Cesta už mi fakt neudělala moc dobře. Ale po příjezdu se vše zlepšilo. Dostali jsme rozchod a hned na začátku mě a další 3 kluky chytla jeptiška jestli jim můžeme pomoci s jídlem z kuchyně do jídelny. Naložili jsme na saně dva obrovské hrnce a tak jim pomohli docela dost. Pokud někdy pojedete, zejména pánové, do Diveeva tak se tam zkuste zeptat jeptišek jestli nepotřebují s něčím pomoct. Myslím, že vám budou extrémně vděčné za cokoliv. Potom se všichni rozprchli a já si chtěl klášter projít sám, ale furt se mnou někdo chtěl chodit. Kostely byly otevřené dva a byly narvané až k prasknutí poutníky. To značně odporovalo mojí představě posezení v kostele ke klidnému rozjímání. Tak jsem se prostě procházel po okolí a fotil. Všechny krámky v okolí prodávali, k mému odporu jen ikony, hledal jsem pirožkárnu, protože jsem měl fakt hlad. Obchod jsem našel až po cestě zpět k autobusu a koupil si chipsy a sušenky - jediné jídlo které se nemuselo vařit co tam měli. Pak jsme se vydali k prameni. Po cestě se v autobuse konzumovali i alkoholické nápoje, aby nastávající koupání nebylo tak strašné.
Myslel jsem si, že se budeme koupat v otevřeném jezeře, ale na koupání byly vytvořené speciální bazény ve srubech, aby voda nezamrzala. Odhadem měla tak 4-5 stupňů. Holky měly vlastní srub a překvapily mě tím, že se všechny chodily převlékat do plavek. My chlapi tam prostě lezli na Adama. Zvyk je, že se člověk musí 3x potopit s hlavou a věřící by se mezi tím měli pokřižovat. Voda mě dost překvapila tím, že nebyla tak studená jak jsem čekal, než jsem do ní ponořil hlavu. Po koupeli my bylo fakt fajn a úplně jsem vystřízlivěl.
Po cestě zpět jsme všichni už jen spali.
Fotky zde: http://www.facebook.com/album.php?aid=103489&id=1178542493&l=a3693ed25f
0 komentářů:
Přidat komentář